Lidé mají různé koníčky a záliby. Někdo rád čte, jiný sportuje, další zase třeba sbírá pivní tácky. Czesław Kraina z Českého Těšína se rozhodl, že zmapuje historii místních domů. Má u toho jedinou podmínku, musí být postaveny do roku 1939. Nutno podotknout, že to dělá sám a zdarma.
Všechno začalo už v dětství. Malý Czesłav hltal každé slovo své babičky, která popisovala město z dob první republiky a také z Rakousko-Uherska, které znala z vyprávění svého otce. „Samozřejmě mnoha věcem jsem nebyl schopen porozumět. Třeba rozdělení města mezi dva státy, v důsledku čehož došlo nejen k přetržení rodinných vazeb, ale také kupříkladu tramvajové dopravy,“ vysvětloval amatérský historik.
Vášeň k regionální historii se u něj začala prohlubovat na střední škole. Mladý student přečetl stovky knih, ale o vývoji urbanistiky na Českotěšínsku prakticky nic moc nenašel. „Samozřejmě na téma stavebního vývoje se tu a tam objevovaly články, nicméně chyběla nějaká ucelená práce nebo monografie. A tak jsem si řekl, že právě tuto skulinu by bylo vhodné něčím zaplnit,“ pokračoval Czesław Kraina.
V hlavě se mu zrodil ambiciózní plán. Bude mapovat historii jednotlivých domů. Zjistí, jak město vznikalo, jak se vytyčovaly ulice, jak se rodila náměstí. Postupně projde všechny ulice města a o každém domě, který byl postaven do roku 1939 zjistí všechny dostupné informace a dá je dohromady. Psal se rok 2013 a Czesław Kraina vstupuje do budovy tamního městského úřadu, aby si v tamním archivu domluvil spolupráci a aby nabídl své články místnímu městského zpravodaji. A jeho práce začala.
„Funguje to tak, že si zvolím ulici a pak v archivu pátrám po záznamech o jednotlivých domech. Naštěstí nacházím originální plány domů a dozvídáme se vše o tom, kdo je architekt, kdy se dům postavil, a také to, kdo je vlastnil a co v nich bylo. Velice často jsou záznamy v němčině, takže to bývá dost náročná práce,“ připustil Czesław Kraina. Když má pohromadě technické údaje, bere foťák a vyráží do terénu. Dělá fotografie podle starých podkladů a má díky tomu srovnání, jak vypadaly domy tehdy a jaké jsou dnes. Vyptává se samozřejmě i na místě. Často jej lidé, když zjistí, čím se zabývá, nechají vyfotit i něco uvnitř objektů. Občas narazí na nějaký zajímavý příběh, zjistí osudy tehdejších obyvatel, které bývají v tomto hraničním městě často tragické nebo přinejmenším smutné. „Před válkou zde žilo hodně Němců a také hodně Židů. Židy vyvraždili nacisti a Němce naši lidé po válce odsunuli. V centru předválečného Těšína žila vyšší třída, zámožní a vlivní lidé. Po válce jich zde zůstalo poskrovnu,“ pokračoval Czesław Kraina.
Prozatím má zmapovanou historii sedmi ulic. Další ho čekají. Hrubým odhadem jde celkem asi o tisíc domů. Jinými slovy má dvaačtyřicetiletý muž co dělat až do svého důchodu. Plánuje, že pokud vše půjde dobře, mohla by jeho práce vyjít i knižně.
Český Těšín má stále auru tajemného hraničního města a tato kniha by mu slušela. Naštěstí si to uvědomují i místní politici, kteří z Czesława Krainy udělali zasloužilého občana města za propagaci historického vývoje Českého Těšína. Dali tak najevo, že si jeho práce nesmírně cení.